Otázky
Otázky ohledně EuroLSJ
- „Co je to EuroLSJ?“
- „Evropština - za co? Nakonec každý mluví anglicky!“
- „Copak nemáme jiné problémy než takové malichernosti s jazykem? Změna klimatu je existenční hrozbou pro lidskou rasu!“
- „Není Brexit proti-důkazem toho, že Evropa roste spolu s respektem k rodným jazykům svých občanů?“
- „Proč evropský? - Už existuje esperanto, a to také selhalo!“
- „Měl by někdo používat evropský jazyk přímo?“
- „Slovní zásoba obsahuje mnoho cizích slov latinského původu, jejichž široké rozšíření není nic nového!“
- „Používáte pouze latinskou abecedu. Nemohl by být evropský jazyk napsán v cyrilice nebo řeckém dopise?“
„Co je to EuroLSJ?“
L, S a J jsou nejběžnějšími prvními písmeny slova „jazyk“ v Evropě. Tato myšlenka byla původně inspirována mezinárodní studentskou výměnou a obsahem etymologických slovníků.
Dobře prozkoumaný etymologický slovník již může živě demonstrovat rozsah mezinárodního šíření slov - různorodost, která zároveň s sebou nese jednotu. Právě v této souvislosti bylo ústředním tématem shromažďování evropských jazykových materiálů a dodnes fascinující výzva.
Za ta léta pomohla technologie, která se stala vždy lepší, přímá účast přispěvatelů s různými rodnými jazyky a mnoho informací od vědců na kongresech jazykových specialistů v Evropě. A vlastní zkušenosti z přednášek, které se většinou konaly v místním jazyce.
„Evropština - za co? Nakonec každý mluví anglicky!“
Problém není v tom, že umíme anglicky. Problém je v tom, že jsme k tomu nuceni, protože nemáme na výběr. Protože angličtina odcizuje Evropany od sebe navzájem, spíše než je spojuje a seznamuje.
Nejdůležitějšími jazyky Evropy jsou mateřský jazyk konverzačního partnera a vlastní mateřský jazyk:
Mateřský jazyk konverzačního partnera je důležitým gestem úcty a zájmu a motivuje ke spolupráci. Tím se vytváří komunita a všichni se cítí jako její člen.
Vlastní mateřský jazyk je jediný jazyk, který není jen nástrojem pro přenos informací, ale systém myšlení a cítění - prostředek autentičnosti a přítomnosti.
Evropa je tam, kde se mluví jazyky Evropanů. Evropština je všechny zastupuje a zpřístupňuje je všem. Tímto způsobem je možné Evropu probudit do života.
„Copak nemáme jiné problémy než takové malichernosti s jazykem? Změna klimatu je existenční hrozbou pro lidskou rasu!“
Konstruktivní jednání vychází z ocenění. Ochrana klimatu tak začíná konverzací klimatu.
Život na Zemi nikdy nebyl tak závislý na společném konstruktivním jednání, jaké je dnes. Předpokladem je komunikace v rodném jazyce. Komunikace v cizím jazyce není nejen spolehlivá, ale také vytváří destruktivní obranné reakce, které nyní absolutně nepotřebujeme.
Toto téma se tedy týká zejména řešení mnohojazyčnosti a soustředění na společném základě. Projekt EuroLSJ je toho nejlepším příkladem - opravdu ne pro celý svět, ale alespoň pro evropské jazyky. Je to nejlepší přístup k tomuto účelu.
Volba tedy není „EuroLSJ nebo ochrana klimatu“, ale: EuroLSJ a ochrana klimatu nebo nic z obou.
„Není Brexit proti-důkazem toho, že Evropa roste spolu s respektem k rodným jazykům svých občanů?“
Ačkoli se EU snaží prosazovat mateřský jazyk Britů proti všem ostatním, Británie se stala první zemí, která se rozhodla odhlásit z EU. Není Brexit proti-důkazem tvrzení, že komunita je tvořena mateřskými jazyky svých členů? - Důležitá otázka!
No, v tomto případě nemůžete porovnat Angličany s Evropany kontinentu. Mateřský jazyk většiny Evropanů se v cizině stěží učí nebo nemluví. Proto platí, že pro Evropana kontinentu platí: „kde se můj jazyk mluví, je ve vnitrozemí, je doma.“ Kdo mluví rodným jazykem konverzačního partnera, i když jen pár slov, vyjadřuje o něj zájem a jeho zázemí a příslušnost a sám toto chování vytváří komunitu.
Pro Brita je situace naprosto odlišná: v důsledku britského impéria se po celém světě objevily národy Anglo-saského národa. Brit může dnes udělat světovou cestu, aniž by opustil svou jazykovou oblast. Pokud pak Evropané přijdou a mluví anglicky pouze jako cizí jazyk, je zřejmé, že faktor nativního jazyka nemá žádný vliv. Pozornost je nadále zaměřena na ztrátu suverenity prostřednictvím členství v EU. To se však týká pouze Britů.
Pro Evropany tedy Brexit není důvodem pochybovat o tom, že nejdůležitější jazyk Evropy je mateřským jazykem partnera konverzace.
„Proč evropský? - Už existuje esperanto, a to také selhalo!“
Esperanto je starý návrh nového jazyka. Evropský jazyk je na druhou stranu starý a vždy existoval; pouze dokumentace tohoto jazyka EuroLSJ je nová. Počet rodilých mluvčích esperanta se blíží nule, evropský jazykový inventář na 600 milionů v Evropě a ještě jednou tolik venku. Údaje o distribuci pro každý jednotlivý případ jsou uvedeny ve slovníku, stejně jako v seznamu slov pod "Slovník" na této webové stránce.
Skutečnost, že evropský jazyk lze vůbec přirovnat k esperantu, může být způsobena tím, že oba jsou hlasové nahrávky, které nejsou přiřazeny žádnému jednotlivému státu nebo regionu. Rozdíl je však v tom, že záznam o esperantu byl založen na principu jednoduchosti, zatímco záznam evropského jazyka o realitě. V případě esperanta je proto slovníkem doporučení, v případě evropského jazyka informace.
„Měl by někdo používat evropský jazyk přímo?“
Tato otázka bude zodpovězena v části „Aktivity“. Odtud se můžete vrátit zpět pomocí šipky "zpět" ve vašem prohlížeči.
„Slovní zásoba obsahuje mnoho cizích slov latinského původu, jejichž široké rozšíření není nic nového!“
Ano - zatím. Záleží však také na tom, kde se člověk hledá. Kde slova začínají c- nebo re-: samozřejmě; pod bl- a k- už to vypadá jinak.
To bylo také úmyslem ukázat něco z tolika oborů a jazykových úrovní, jak je to jen možné: každodenní jazyk, žargon, technické termíny, věda, náboženství, politika atd.
Slova, která pocházejí z klasických vzdělávacích jazyků, latiny a řečtiny, a která se nacházejí v dnešních jednotlivých jazycích jako cizí slova, mají tu výhodu, že jejich distribuce v Evropě má obzvláště dobré pokrytí. Tak velmi živě demonstrují, jak každý jednotlivý jazyk asimiluje slova a přizpůsobuje je svým zvyklostem. Proto, aby se začátek seznámil s předmětem, tato slova nejsou tak špatná.
Nicméně, jak výzkum v každodenním jazyce postupuje, bude tento poměr relativizován a bude přijímán stále více slovníků, které pocházejí z jiných jazykových kombinací.
„Používáte pouze latinskou abecedu. Nemohl by být evropský jazyk napsán v cyrilice nebo řeckém dopise?“
Ano, jistě. Serbo-Croatian je šablona: jeden jazyk ve dvou abecedách se stejným pravopisem! Byla by to také opprtunity fpr každý evropský člověk seznámit se se třemi evropskými abecedami.
Nicméně, já sám, nechci vymýšlet nové znaky, které budou nezbytné pro reprodukci reprezentativního evropského pravopisu v cyrilice nebo řeckém dopise.
To nebude možné bez nativních uživatelů cyrilice a řecké abecedy. Jsem však naprosto otevřený a vděčný za nápady v tomto směru.
překlad s podporou Google. Poslední aktualizace: 01.03.2020
(c) EuroLSJ 2020